21.07.2013 19:56
Ve středu odpoledne mi zazvonil telefon (ten den už asi po tisícáté) a na displayi se ukázalo jméno mého Trabantového učitele, Pepíka "Trabase" Bělohlávka. Účelem telefonátu byla pozvánka na již pátý ročník výletu, který Trabas každý rok během července pořádá. Několik minut jsem váhal, protože práce a jiných akcí je strašně moc, ale nakonec jsem si řekl "Proč ne", protože Trabantem už jsem rok nikde nebyl a hlavně mohu vzít Jarku i našeho malého Tomáška na fajn místa s fajn lidičkama.
Sraz byl v sobotu 20.7. u Lídlu v Plané v 8:00 hodin. První přijel Jarda se svým valníkovým Barkasem, potom posádka našeho Trabíka, po pár minutách dorazil Trabas a nakonec i Petr Pihlík, předseda AMK Trabant Plzeň a s ním paní Marie. Nejdelší cestu do Plané měla paní Božena, která za náma se svým červeným Trabantem přijela až z Prahy.
Přesně jak bylo v pozvánce psáno, chvíli jsme povídali a probíhalo i seznamování, pak proběhla "rozprava" a kolem deváté hurá směr Cheb. Sestava vozů byla zelená Trabasovo limuzína, modrá naše limuzína, Petrovo šedivý kombík, Boženky červená limuzína a vše zezadu jistil Jarda s Barkasem. Po průjezdu Mariánskými Lázněmi a Lázněmi Kynžvart, kde nám všichni němečtí i čeští návštěvníci mohutně mávali, jsme kousek před Jesenicí odbočili směr Stebnice, Lipová a následně Doubrava, kde byla první zastávka. Posezení u ranní kávičky a nejakého zákusku nám zpříjemňovala nejprve ochočená slepice, kterou Petr ihned pojmenoval Jarda, podle mima Jaroslava Čejky. Podoba a pohyby k nerozeznání. Během několika minut už tam byla celá "Noemova archa". 
Po ranním občerstvení jsme navštívili zdejší muzeum, které je vlastně kompletní statek z 18. století. Paní i pán domu byli opět fajn lidé a přátelské, téměř rodinné přijetí nás přimělo k tomu, že večerní opékání špekáčků uspořádáme při zpáteční cestě právě zde. Naše cesta ale vedla dál. Jeli jsme po úzkých silnicích, pole, louky, lesy . . . Zkrátka zapomenutá nádhera okolí Chebska.
Další krátká zastávka byla u kostela Lorette, kde je i stejnojmenná alej a řada kapliček, které tvoří "Královskou stezku". Po několika dalších kilometrech jsme zastavili v restauraci "U stříbraného jelena", kde byl opravdu královský oběd. A to nemyslím jen chutí, ale i 
množtvím jídla. Když jsme se odvalili do svých milovaných "dvoutaktů", rozjeli jsme se směr Hazlov pro dřevo na opékání a také pozdravit Trabasovo přátele.
Cesta zpět už byla v rychlejším tempu, těšili jsme se na útulnou hospůdku v Doubravě a hlavně na ty špekáčky. Odpoledne jako z pohádky a nikomu z nás se rozhodně nechtělo zpět do "civilizace". Ale čas byl neúprosný a kolem sedmé večer jsme odjížděli směr Planá a ostatní účastníci každý svým směrem.
Jezdím poměrně často na závody, srazy, burzy, výlety . . . ale tomuto dni se myslím dlouho nic nevyrovná. Prožil jsem překrásný den se svou rodinou a partou "trabanťáků". Takže lidičky díky za překrásný den a těším se brzy na další setkání.
Kompletní fotogalerie ZDE
